0

S Mandžukičem válel v útoku. V Záhřebu to byl můj největší kamarád, vzpomíná Slepička

Vidělo: 1184 lidí

Tři mistrovské tituly, triumf v chorvatském poháru, divoká derby s Hajdukem. Příbramský útočník Miroslav Slepička nedá na angažmá v Dinamu Záhřeb (2009-2011) dopustit.


V jedné kabině seděl s fotbalisty, kteří dnes působí v top klubech. S Mandžukičem (Juventus), Lovrenem (Liverpool) nebo Vrsaljkem (Inter), kteří se loni v létě stali vicemistry světa.

Musela být radost si s takovými borci zahrát.


Tehdy to bylo Železné Dinamo, soutěž jsme válcovali. Mandžukič, Kramarič, Lovren, Vrsaljko, Badelj... Hráči jako víno. Když na ně teď koukám v televizi, říkám si, že nebylo špatný si s nimi kopnout.


Jste s některými z nich v kontaktu?

Naposledy s Mandžukičem. Ale už je to nějaký pátek zpátky, co jsme si volali. K němu jsem měl nejblíž, v Dinamu byl můj největší kamarád. Navštěvovali jsme se, chodili spolu ven – na večeře, na různé párty. Přestože jsme byli konkurenti, sedli jsme si lidsky nejvíc.


Na hřišti je Mandžukič vznětlivý, jaký je mimo něj?

Normální, obyčejný kluk. Jinak klasický přírodňák. Na tréninku nepatřil mezi extra dříče, ale testy měl nejlepší. Obrovský bojovník se zdravým charakterem. Jsem starší o pět let, takže jsem mu dával za uši. Dělám si legraci, samozřejmě. Už tehdy byl hvězda, měl velkou smlouvu. Měl nalajnované, že půjde ven. V Dinamu je to v tomto směru jiné než v Česku.


Jak to myslíte?

V Česku jsou dva miliony eur za hráče ohromná částka, tam nikoho pod pět milion eur neprodají. Kluci vědí, jakou mají hodnotu, vědí, že půjdou do zahraničí. Táhnou je idoly, kteří něčeho dosáhli. Chorvati mají Mandžukiče, Raktiče, Modriče, my nemáme nikoho.


V Dinamu jste se uvedl dvěma hattricky, pomohly vám získat si fanoušky?

Fanoušci mě měli rádi. Asi k tomu přispěly zápasy po mém příchodu. Buď jsem gól dal nebo na něj přihrál. Náklonnost dávali hodně najevo, i ve městě. A vlastně dávají pořád, když se objevím v Záhřebu.


V létě ve Splitu mě poznal fanoušek Hajduku, což je největší rival Dinama. Řekl mi: fandím sice Hajduku, držel jsem vám ale, kromě zápasu s námi, vždycky palce. Moc mě tím potěšil.


Derby s Hajdukem musela být divočina.


Neskutečný bitvy. Fanoušci se řezali, když jsem po zápasech odjížděl, létaly vzduchem zapálené popelnice. Válečný manévry. Jinak ale byla na stadionu fantastická atmosféra.


Třeba když jsme po zisku titulu objížděli autobusem stadion. Nádhera. Na Chorvatsko mám vůbec hezký vzpomínky, přirostlo mi k srdci. Byl jsem se podívat několikrát i na klubu, v restauraci, kam jsme chodili na jídlo. Potkal jsem se s kamarády z té doby.


Jak vlastně vidíte nadcházející souboj s Plzní v Evropské lize?

Mám pocit, že bude mít Plzeň velké problémy. Byť jí fandím, myslím, že ji čeká těžká práce. Dinamo šlape, vidím to pro něj šedesát ku čtyřiceti.
V Česku už Dinamo nemá takový zvuk.


Přišel trenér Bjelica, kabina za ním jde, hráči ho mají rádi. I to je jeden z důvodů, proč lehce favorizuju Dinamo.

скачать dle 12.1
Našli jste chybu?

Popište nám prosím chybu, na kterou jste narazili. Klikněte myší CTRL+ENTER.
V okně, které se objeví popište problém a pošlete Administrace.

Komentáře:0

O projektu

Gloobal.Cz je novou média značkou.Gloobal.Cz má jedinečné postavení jako poskytovatel alternativního obsahu zpráv a jako rozhlasová stanice. Nabízí úplnější obraz světa se skutečně rozmanitou škálou názorů, Gloobal.Cz mluví o tom, o čem jiní mlčí. Použití jakýchkoli materiálů přidaných k webu povoleno za předpokladu, že odkaz na internetové stránky.